POTENCIÁL MIGRACE. PŘÍNOS (NEJEN) RUSKÝCH EMIGRANTŮ MEZIVÁLEČNÉ EVROPĚ (DNES)

Technologická agentura České republiky, program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA (TL02000495)
Doba řešení: 01/2019—12/2022

O PROJEKTU

Projektem Potenciál migrace reagujeme na jednu z nejpalčivějších otázek (nejen) 21. století – na migraci a témata s ní spojená. Naším cílem je poukázat na skutečnost, že migrace nepřináší pouze nutnost humanitární pomoci nebo bezpečnostní riziko, ale umožňuje také vzájemné obohacení příchozích a společnosti, která je přijímá.

Zaměřili jsme se především na emigraci z někdejšího carského Ruska, tedy z území dnešního Ruska, ale také z Ukrajiny, Běloruska a dalších míst. Sledovali jsme osudy mužů a žen, kteří opustili Rusko v důsledku občanské války a bolševické revoluce v roce 1917 a svým přínosem v oblasti vědy a kultury spoluutvářeli evropské dějiny.

Zvláštní pozornost jsme věnovali situaci emigrantů v Československu ve dvacátých letech minulého století, kdy vláda vyhlásila tzv. Ruskou pomocnou akci, v rámci níž pozvala intelektuály a studenty z řad uprchlíků a nabídla jim možnost pokračovat ve studiu či vědecké a kulturní činnosti. Tehdejší „československou cestu“, tedy aktivní podporu vybraných emigrantů, vnímáme jako důkaz toho, že otevřený přístup k otázce migrace je možný a vede ke kulturnímu, vědeckému a společenskému obohacení.

V roce 2020 se projekt v důsledku pandemie covid-19 rozšířil o téma uzavíraní hranic a karanténních opatření. Sledovali jsme sanitární opatření, která emigranty v první polovině 20. století zasáhla, i dopad, který tato opatření měla na vědeckou a kulturní činnost vybraných osob.

Značná část projektu je věnována komunikaci vědeckých výstupů široké veřejnosti. Nabízíme dokumentární a animované filmy, knihy, záznamy veřejných přednášek, panelovou výstavu k zapůjčení i výukový programem pro střední školy. Zmíněnými výstupy chceme přispět do debaty o fenoménu migrace v moderních dějinách.

NÁŠ TÝM

Řešitelé
  • prof. Ivan Foletti, M.A., Docteur ès Lettres
  • Adrien Palladino, M.A., Ph.D.
  • Karolina Foletti, M.A.
  • Mgr. Sabina Rosenbergová
  • Bc. Margarita Khakhanova
  • Mgr. Martin Lešák, Ph.D.
Grafický a animační tým
  • Mgr. Anna Kelblová
  • Mgr. Michele Foletti
  • Mgr. art. Kristýna Smrčková
  • Mgr. Gajane Achverdjanová
  • Mgr. Jana Čuprová
Administrátorka
  • Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.
Spolupracovali a podpořili nás:
Zuzana Urbanová, Michaela Kolářová, Berta Skalíková, Paulína Horváthová, Kateřina Jůzlová, Ivana Rapoš Božič, Jan Krotký, Helena Konečná

VÝSTUPY

Animované filmy

TL02000495-V8

Potenciál migrace. Kapitola první: Exil. Nikodim Pavlovič Kondakov, historik umění a ruský emigrant

Potenciál migrace. Kapitola druhá: Naděje. Jelena Alexandrovna Izvolskaja, publicistka, spisovatelka a ruská emigrantka

Potenciál migrace. Kapitola třetí: Návrat. Dmitrij Svjatopolk Mirskij, historik literatury a ruský emigrant

Potenciál migrace. Kapitola čtvrtá

Dokumentární filmy
Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce

TL02000495-V1

Celý film bude k zhlédnutí od 1. ledna 2024.

Naděje za mořem. Konstantinopol, uprchlíci a karantény v letech 1917–1922

TL02000495-V18

Promítání filmu: 30. března 2023, v brněnském kině Scala.

Výukový program

Program se zaměřuje na období první republiky a na otázku přijímání uprchlíků z bývalého carského Ruska. Ústředním bodem programu je práce s dobovými novinovými články, které se (pozitivně i negativně) vyjadřují o emigrantech. Program nepřímo otevírá v současné době velmi citlivé téma emigrace, záměrem však není debatovat o aktuální situaci, ale odkrývat (opakující se) způsoby zpracování tématu ve veřejném prostoru. Program je naplánován na tři vyučovací hodiny. Hlavními body programu jsou: 1. promítání dokumentární filmu Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce (25 min); 2. hra s časovou osou a kartičkami představujícími klíčové historické události; 3. shrnutí informací obsažených ve hře; 4. ukázka, jak kriticky číst text na příkladu vybraného novinového článku; 5. práce s dobovými články ve dvojicích a ve skupině; 6. společná debata nad texty; 7. zpětná vazba.

Materiály ke stažení

Knihy

Potenciál migrace

Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků

Ivan Foletti, Karolina Foletti & Adrien Palladino

TL02000495-V17

Útěk z Ruska

Deník Iriny Knorring (1920–1921)

překlad Lucie Dlouhá & Karolina Foletti

TL02000495-V19

Podzimní mouchy

aneb Žena z dávných dob

Irène Némirovsky

* Kniha vyšla s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, úvod napsán za podpory TA ČR
Panelová výstava
TL02000495-V14

Panelová výstava věnovaná ruským emigrantům z carského Ruska zahrnuje patnáct informačních panelů a je rozdělena do tří tematických okruhů: první okruh se zaměřuje na tzv. Ruskou pomocnou akci a postoj československé vlády a společnosti k ruským emigrantům. Druhý okruh představuje život studentů ruského gymnázia v Moravské Třebové. Třetí okruh je věnován příběhům konkrétních osob: básnířce Irině Knorring, spisovatelce Irène Némirovsky a publicistce Hélène Iswolsky.

Panelovou výstavu rádi zdarma zapůjčíme středním školám a kulturním institucím. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na adrese anna.kelblova@phil.muni.cz. Do předmětu emailu zadejte „Panelová výstava – zapůjčení“.


Pro detailní zobrazení panelů (pro čtení) klikněte ZDE
Přednášky a debaty
Týden vědy: Ivan Foletti – Pandemie a karantény jako ochrana, nebo nástroj moci a ponižování?
2020

TL02000495-V20

Přednáška se zaměřila na způsob, jímž se lékařská péče a karanténní opatření stávají v dobách pandemie nástrojem politické kontroly a exkluze. Na příkladu osudů meziválečných emigrantů ukázala, nakolik medikalizaci společnosti není možné vnímat pouze jako ochranu veřejného zdraví. Krátký animovaný film následně představil osud ruského historika umění Nikodima Pavloviče Kondakova, který v počátku dvacátých let emigroval do Československa.

Noc vědců: Ivan Foletti – Čas emigrace v Československu. Kondakovovo dědictví a Seminarium Kondakovianum
2021

Krátce po vzniku Československa se Karel Kramář a T. G. Masaryk rozhodují i za nestabilní ekonomické a politické situace pro neuvěřitelný krok: otevírají hranice ruským studentům a intelektuálům prchajícím před hrůzami bolševické revoluce. Díky této velkorysé akci se prvorepublikové Československo stává útočištěm skutečných elit ruského národa – mezi nimi i předních světových byzantologů. Ačkoli pro mnohé z nich bylo Československo nakonec jen „přestupnou stanicí“, Praha se nakrátko stala hlavním městem byzantských studií, které získalo široký věhlas v mezinárodních akademických kruzích.

Debata o dopadu uzavírání hranic a karanténních opatření po první světové válce na rozvoj vědy a kultury
2022

TL02000495-V21

Debata proběhla v rámci festivalu Knihex v prosinci 2022. Ivan Foletti představil publiku knihu Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků a otevřel otázky dopadu uzavírání hranic a karanténních opatření v meziválečném období.

Celovečerní program

TL02000495-V12

Celovečerní program „Potenciál migrace“ pro širokou veřejnost v kině Scala
2022

Program Potenciál migrace. Osudy meziválečných uprchlíků se uskutečnil 30. listopadu 2022 v univerzitním kině Scala. Diváci shlédli dokumentární film Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce a animované filmy Exil a Naděje. Zazněla poezie ruské emigrantky Iriny Knorring. Příchozí se mohli seznámit s knihami, které vznikly v rámci projektu a prohlédnout si část panelové výstavy.

Celovečerní program „Potenciál migrace 2“ pro širokou veřejnost v kině Scala
2023

Další promítání se uskuteční 30. března 2023, v kině Scala. Na programu jsou mj. dokumentární film Naděje za mořem. Konstantinopol, uprchlíci a karantény v letech 1917–1922 a animované filmy Exil, Naděje a Návrat.

Plakáty
Odborné texty
  • Karolina Foletti, „Presenting Russia to the West. Helene Iswolsky, Russian Catholic Émigré Intellectual“, Transformed by Emigration. Welcoming Russian Intellectuals Scientists and Artists (1917–1945), Convivium supplementum 2020, Ivan Foletti, Karolina Foletti, Adrien Palladino eds, s. 64–79. TL02000495-V2
  • Ivan Foletti, „How to Write about Images of the Medieval World. André Grabar and His Byzantium – the case of L’Empereur dans l’art byzantin (1936)“, Word and Image, 39/1 (2023), s. 99–110, https://doi.org/10.1080/02666286.2023.2168474. TL02000495-V3
  • Ivan Foletti, „Kondakov’s Legacy: Seminarium Kondakovianum and Interwar Czechoslovakia“, in Russian Art Studies amid European Schools: Intellectual History and Migration of Ideas, Moskva 2023, v tisku. TL02000495-V4
  • Ivan Foletti, Adrien Palladino, „Les eaux supérieures dans la cosmologie chrétienne, entre historiographie et matérialité. Un hommage à André Grabar (1896–1990) “, Cahiers archéologiques: fin de l'antiquité et moyen âge, 59/1 (2022), s. 5–19. TL02000495-V5
  • Karolina Foletti, „Hledání ztraceného domova. Emigrantka Hélène Iswolsky a její kritika ,sovětského humanismu‘“, Studia historica Brunensia, 69/1 (2022), s. 113–132, https://doi.org/10.5817/SHB2022-1-6. TL02000495-V6
  • Ivan Foletti, Adrien Palladino, „Nomadic Arts in Emigration: Russian Diaspora, Czechoslovakia, and the Broken Dream of the Boarderless Europe“, Journal of Art Historiography (online), 25 (2021), https://arthistoriography.wordpress.com/25-dec21/. TL02000495-V7
  • Adrien Palladino, „Close Doors to Open Minds: Refugee Policies, Crossing Frontiers, and Émigré Art History“, Critical Inquiries in Medieval Culture - Blog journal (online), 12. 12. 2022, https://www.earlymedievalstudies.com/blog.html. TL02000495-V16
  • Ivan Foletti, „National Images and the ‘Russian Soul’“, in The Current State of Russian Folk Icon Painting, Ivan Foletti, Adrien Palladino, Zuzana Urbanová eds, Řím: Viella, 2022, s. 9–28.
  • Ivan Foletti, Adrien Palladino, „Seeing the Sky or Experiencing the Waters? Initiatory Rituals and Liminal Spaces in Late Antiquity“, in Hierotopy of Air and Heavens in Culture of the Christian World, Alexej Lidov ed., Moskva: Indrik, 2023, s. 130–155.
Popularizační texty
  • Karolina Foletti, „Les Mouches d’automne a ruská emigrace v Paříži. Zapomenutý román Irène Némirovsky“, Kontexty, 3 (2022), s. 86–91, dostupné na https://casopiskontexty.cz/les-mouches-dautomne-a-ruska-emigrace-v-parizi/
  • Karolina Foletti, „Emigrace a pandemie včera a dnes“, Kontexty, 6 (2022), s. 32–48, dostupné na https://casopiskontexty.cz/cisla/6-2022/
Top